Když se zamiluje kůň( můj zubař)

24. září 2014 v 21:52 | Ondřej Moravec
Když se zamiluje kůň tam někde v pastvinách, je to romantika a základ přežití druhu, který naši soudruzi chtěli nahradit traktory. Když se zamiluje můj zubař, je to průser...

'Ahoj Tome,' říkám do telefonu, 'volám jak jsi říkal'.
'Jak je divochu?' ptá se mě.
'Nic, bolí to a ta umělá kost, jestli to byla ta bílá hmota, nejspíš vytekla', podávám report.
'Tak se na mě přijeď podívat,' láká mě na kontrolu, 'jsem tu do čtyř!'

Uvolňuji se z práce, v půl čtvrté jsem autem na periferii města. Ordinaci mi otevírá jen překvapená a usměvavá sestra s tím, že na mě zapomněli. Volá mému zubaři, ten ji vyzývá, ať se mi na to podívá ona. A tak si sedám do křesla s konstatováním, že přecházím do péče k sestře, když Tom nechal prostor konkurenci. Bohužel se rána rozjela a je třeba to znovu zašít. A tak sedám do auta a jedu přes půl Prahy k Tomovi domu, protože to chce vidět osobně, v igelitce si vezu gumové rukavice, zrcátko a další nástroje.

Jsem před barákem a Tom mi háže ze čtvrtého okna svazek klíčů. Zkouším jeden klíč po druhým, ale nemohu se dostat přes vchodové dveře. Volám mu nahoru, on mě přesvědčuje, že je to ten velkej klíč. Říkám si, že přece nejsem takovej debil, abych nedokázal otevřít zámek...naštěstí jde ven starší muž a pustí mě dovnitř. Tom se mi nahoře omlouvá, že jsou to jiné klíče. Prohlíží mě v koupelně s tím, že mi to zašije ráno v osm v ordinaci a že na to nemám zapomenout!

Jedu přes půl města zpátky do práce, po příjezdu mi Tom volá, že si to rozmyslel, že to zašijeme dnes v osm a že ho do té ordinace dovezu. Tak v půl osmé mu volám, že za 15 minut jsem u něj, při cestě ale vypnu navigaci v hlavě a automaticky odbočím směrem k ordinaci, aniž bych se pro něj předtím zastavil. Než se mi podaří dostat na nadjezd a otočit, je to dalších 15 minut. Vracím se zpět pro mého zubaře a jeho přítelkyni, kteří na mne čekají prostydlí před barákem, vezu je přes půl města do ordinace, kde se setkáváme se sestrou a večírek v půl deváté může začít. Pět minut ze mně něco vyndavá, deset minut to šije, vezu je zpátky domů. Parkuji u práce, protože na Jiřáku kvůli zónám nemohu a jako boxer po nevydařeném zápasu s fialovou modřinou pod rtem a hubou od krve cestuji hodinu domů mhd...

Mám svého zubaře Toma rád, je to odborník a kamarád a kdybych mohl, chodil bych k němu od začátku. Nemohl jsem, je podstatně mladší. Má novou krásnou mladou kočku, je zamilovanej a já mu to kurva přeju...





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 25. září 2014 v 14:09 | Reagovat

On zubař sám o sobě je někdy za trest. Ale když je zamilovanej a protahuje to tim, to je fakt horší. :D Tak ať se to dobře hojí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama