Prosinec 2012

Nesmysl, co dává smysl

7. prosince 2012 v 3:32 | Ondřej Moravec
Každý asi zná hru Aktivity, kdy se skupina lidí musí naladit na stejnou vlnu a pochopit, co zástupce jejich týmu představuje pantomimou, kreslí a nebo popisuje slovy. Původní ostýchavá kola se vlivem soutěžního adrenalinu a alkoholu změní na přehlídku exhibicionismu Dana Nekonečného. Když se to povede, může být pojem úhádnut v rekordním čase, jako když Přemek nadhodil Palovi 'maso na cestu' a ve vteřině obdržel odpověď 'vepřová konzerva'. Někdy se to nepovede, jako když jsem předváděl mravenečníka ...prsty jsem běžel po hraně stolu jako malý hmyz, následně u krku ukázal motýlka - jasný Ferda Mravenec a nakonec jsem opět mé běžící prsty na dlani jakože běžící hmyz Ferdu Mravence slízl jazykem...tak nevím, co jsem to vyfasoval za spoluhráče, protože to přece bylo naprosto jasné...rýpalům poukazujícím na to, že jsem neukázal mraveniště, zdůrazňuji, že Ferda byl právě někde v trapu...

Opět se ale jasně ukázalo, jak rozdílně funguje mužská a ženská logika...

Pavlína : Velký auta, co jezdily ve válce
Míša: Tank

Proč ne Tatra, Dodge, Opel, Zis?

Míša : Spisovatel, co hodně cestoval
Pavlína : Robinson Crusoe

Proč ne Zikmund a Hanzelka, Jack London, Kurt Vonnegut a Joseph Heller? Já nevím, holky to vědí a ten nesmyl jim dal smysl a body...

Chtěl jsem tu ještě rozšířit výčet telepatických až neuronových spojení při této hře, ale právě jsem se vrátil z fotbalového turnaje...ve skupině jsme ze čtyř zápasů vyhráli jediný, se skórem 2:5 ze třetího místa postoupili do vyřazovacích bojů, ve čtvrtfinále nepochopitelně vyřadili favorita, první souboj v semifinále prohráli a druhý dotáhli k vítězným penaltám, takže se třemi vítěznými zápasy ze sedmi jsme obsadili krásné třetí místo...

..a to je taky nesmysl!





Reportáž psaná..z ředitelny

1. prosince 2012 v 16:03 | Ondřej Moravec
Každý bloger si jistě vychutnal díl Comebacku, kdy Ivuška coby Vačice začala psát na blog články o své rodině. Geniální programátor, toho času v Bohnicích, který na Nokia 3210 rozchodil linux, aby mohl číst její články a nakonec ji tímto praještěrem ještě vyfotil, vám jistě též utkvěl v paměti. Ne, teď se nestylizuji do role Ivušky, byť by se to prvoplánovitě nabízelo, neboť blogerem jsem a blogerem budu. Teď si ale spíše připadám jako ten programátor, neboť tento článek vám píši z křesla ředitele gymnázia...

...ano, přesně toho gymnázia, kde mě fyzikářka ztrapňovala před tabulí a nabádala mě, ať se učím, že sport mě nikdy živit nebude( nespletla se úplně, nedá se však ani říct, že se trefila, férová plichta)

...ano, přesně z toho gymnázia, ze kterého jsem ve druháku prchal na sportovní gymnázium a v notesu učitelky biologie měl za první měsíc zapsáno pět nedostatečných, dvě ze zkoušení a tři z opravných zkoušení

...ano, přesně z toho gymnázia, kde jsem se ve svých patnácti natropil mnoho skopičin a byl za ně po zásluze potrestán

Dnové se naplnily, nastal den zúčtování, Harry Potterovský kruh se uzavřel...a já se tedy ptám, kde jste, paní učitelko fyziky a paní učitelko biologie, když tu teď sedím v tom ředitelském křesle?)

Skutečně nejsem mstivý člověk a velice dobře chápu, že to tehdy ti učitelé se mnou mysleli dobře, rád bych jim za to i podal ruku, stejně jako jsem to udělal současnému řediteli, který si mne z doby mých studií pamatuje jako kantor. Dnes je tato škola pouze základní a moje dcera tu při otevřeném dni předvádí předškolákům, co by je tu čekalo. Pan ředitel je tak neuvěřitelný borec, že když viděl, že tu budu ještě dvě hodiny čekat, dal mi k dispozici svoji ředitelnu i PC. Cesty boží jsou skutečně nevyzpytatelné...

Omlouvám se těm, které jsem zklamal tím, že jsem článek nanapsal na třicetdva desítce.

Sorry