Duben 2012

Padouch křehčený

29. dubna 2012 v 21:04 | Ondřej Moravec
Téma týdne jsem si přečetl pár minut po shlédnutí Habermannova mlýna a zcela jasně by se nabízel článek, že v historii zářivou budoucnost poměrně často tvořili lidé s temnou minulostí. Než jsem se však stihl zamyslet, sílu příběhu o lidské závisti, hrabivosti a zbabělosti přebila minutová reportáž z televizních novin o kusu flákoty - křehčeném řízku.

Pro ty, kteří uvedenou vychytávku neznají, stručně vysvětluji, že prodejce do masa vstříkne velké množstí vody v důsledku čehož zákazník při koupi 'masa' zaplatí poměrně dost peněz za surovinu, které má doma z kohoutku habaděj. Samozřejmě se nejedná o tak žhavou novinku, neboť u mražených ryb je tento trik používaný už dlouho.

'Václava IV na vás!' napadlo mne v prvním návalu spravedlivého hněvu.Tento moudrý panovník byl přece známý tím, že se v převleku osobně přesvědčoval o poctivosti obchodníků a ty nepoctivé trestal řádnou koupačkou ve Vltavě. Ne, mé vlastní spálené ruce se vzpříčily tomuto řešení! Brouzdáním v naší krásné a čisté Vltavě, ze které rekordní dubnové teploty jistě udělaly příjemné 'kafíčko', bychom tyto šizuňky nevytrestali. Navíc jak je patrno i z Habrmannova mlýna, z minulosti se pokolení budoucí nepoučila nikdy.

Je třeba tedy udělat tlustou čáru za recepty z minulosti a se zlem bojovat preventivně jako v Minority report. Zub za zub, vodu za vodu...Je třeba křehčit množství mamonu a podrazu v každém takovém nepoctivém obchodníkovi, 50 litrů vody jistě způsobí změnu z Krkovičky na lidumila. Po křehčených obchodnících by na řadu přišli křehčení politici, obsah korupce, lži, hlouposti a arogance bych ředil na stopové hodnoty. Dále pak křehčení soudci, křehčení úředníci...





Slevomat - slevě mat!

12. dubna 2012 v 19:57 | Ondřej Moravec
Tak mám opět týden, kdy měním vodu na víno. V pondělí jsem otočil své běžecké boty zn. Nike a zjistil, že u pravé boty je na vnější straně podrážka sešlapaná téměř až na bílou pěnu. Každý běžec má jiný nášlap a podrážku zatěžuje nerovnoměrně, ale necelý měsíc a půl je opravdu rekordní čas na opotřebení. Zatlačil jsem nostalgickou vzpomínku na moje poslední odolné boty, Pumy šité v Německu, které jsem nafasoval na sportovní škole v roce 1992 a které pět let vydržely dvoufázový trénink a potréninkový fotbálek na trávě. Od té doby je pro mé běžecké boty fotbálek tabu a přesto vydrží maximálně rok, spíš 6-7 měsíců. Očištěné jsem je tedy zanesl do obchodu s přesvědčením, že mi je za měsíc vrátí jako neúspěšnou reklamaci, protože jsem s nimi prostě běhal! Když jsem si postěžoval v práci, že při týdenní kilometráži okolo 70 km boty vydržely tak málo, vzal kolega Pavel do ruky kalkulačku a spočítal, že mne jeden kilometr stál 3.81 CZK a že mám spotřebu jak auto.

Včera jsem se při fotbale v hale (ty, kteří by mne chtěli nyní chytat za slovo, uklidňuji tím, že pro tuto příležitost mám sálovky, stejně jako na Hanspaulku turfy) nechal unést a v zápalu boje střílel z naprosto nesmyslného úhlu. Následnou rotaci a odstředivou sílu už jsem nezvládl a po zádech letěl do hrazení. Netrvalo to víc jak sekundu, i tak jsem měl ale dost času na přemýšlení, na co se napíchnu. Jak příznačné, že jsem byl tři dny předtím na Human body...Trefil jsem se mezi radiátor topení a kovový stojan a svezl se na hranu jedné z laviček, které máme u stěny postavené na bok jako hrazení. Žádný pneumotorax se nekonal, přesto mám po těle otisky kovových žeber topení a na obou stehnech hranu lavičky. Pokračoval jsem v tréninku, ale v noci pak dlouho hledal polohu, ve které se dá ležet. Ráno jem rozespalý vzal první triko ze skříně, až v práci jsem si uvědomil, že výrazná lebka se kříženými hnáty na mém hrudníku při mé 'chůzi' vypadá opravdu komicky...

No nic, aspoň že dnes přezuji ty gumy....Celých 14 dní mi v kuchyni trčely nové letní pneumatiky, přes SLEVOMAT jsem si nalezl kompletní přezutí a vyvážení kol za 345 CZK v pneuservisu Modřany, Mezi Vodami 35. Krásná cena, když v ostatních pneuservisech to stojí 700 a více. Nijak mne neznepokojil dodatek, že v ceně není závaží, kterým se pneumatiky vyvažují, těch padesát korun navíc přece nehraje roli! V pneuservisu jsem čekal pouze 15 minut, technik byl sympaticky a rychlý. Po dvaceti minutách jsem měl nové pneumatiky na nápravách.
"Chcete igelity na ty zimní?" zeptal se mne.
Přikývl jsem a myslel na to, že ta služba je kompletní, že tady myslí na své zákazníky.
Naskládali jsme gumy do kufru a šli do kanceláře doplatit zbytek.

"Měl jste tam hodně závaží, Vredesteiny znám, ty bývají v pohodě, asi to špatně skladovali," řekl mi při kalkulaci.
"300 korun..." dodal.
"To tam je závaží za 300 korun?" zděsil jsem se a vzpomínal, jestli jsem v objednávce skutečně uvedl, že se svým Renaultem hodlám provést invazi v Afganistánu...
"Závaží stálo 220, zbytek je za igelity," vysvětlil.
Jak jsem jen mohl považovat ty čtyři igelity za obyčejné igelity? Jistě tam je někde zlatý proužek s výrobním číslem, datem spotřeby a přímým telefonem na ředitele továrny na luxusní obaly...

Sečteno, podtrženo - vlk se nažral a kluci zůstali na svých. Ušetřil jsem zhruba 50 korun, za které si koupím krabicové víno, které vypiji na počest pneuservisu ZA VODOU a také ekonomického guru Kalouska, abych potvrdil jeho hypotézu, že Češi chtějí opici za nejnižší cenu...Vivat slevomat!



Svoboda slova - Velikonoční

8. dubna 2012 v 22:32 | Ondřej Moravec
Vzbouřily se pipiny z dvorka
v čele největší borka
na vrata po celé vesnici
vylepily unijní směrnici

Skandovaly "Nový prostor...!"
že křídla chtěj roztáhnout tak jako kondor
a jak odvysílali na Nově
mají podporu i Marty Kubišové

I zboural sedlák přes půl dvora
by uspokojil toho tvora
leč jak známo z historie
když nebiješ lid, rebeluje

Slepice dál vznášely požadavky
dovolenou, stravenky, státní svátky
chtěly snést modré z nebe
než vypustí produkt ze sebe

A tak to šlo dokola, nanovo
až sedlák nabil olovo
nechal jim projít zkrz palice
zda dřív bylo vejce, či slepice

Krizi vyřešil Jirka Babica
když nemáš slepičí, dej ze pštrosa
když nemáš pštrosí, dej kachní
když nemáš kachní tak žádný...