The eye of the tiger

4. února 2012 v 21:11 | Ondřej Moravec
Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Protože jsem odpůrce jakýchkoliv kategorizací, jednou za čas se snažím toto klišé nabořit. Po letech běhání bez hudební kulisy jsem si stáhnul motivační písně, o kterých jsem si myslel, že povzbudí. Nasadil jsem sluchátka a vyběhl.

'Myslel si, že je to známka punku...' znělo mi v uších při přechodu z vyhřátého vchodu paneláku do patnáctistupňového mrazu. S nostalgií jsem otočil hlavu zpět ke vchodu, ale když 'holky říkaly, že punk je jinde', zachoval jsem se statečně. Visáci mne neopustili ani v prvním prudkém stoupání, kde už se nedalo dýchat jen nosem. Refrén 'jede traktor, je to Zetor, jede do hor, orat brambor...' mne spolehlivě vytáhl až na vrchol kopce, který jsem pracovně nazval 'Dobytčák', protože jen vůl ho běhá směrem nahoru. Do levotočivé zatáčky u altánu, ze kterého mne sledovali dva třesoucí se hošíci s trávou, mne navedlo Stingovo ' I'm an alien, I'm a legal alien..' .

'Mladí vlci staré vlky dohoní a vystřídají...', strašil mě Dr.Max po vyběhnutí na planinu, kde už mne jednou pokousal bígl. Uvědomil jsem si, že se sluchátky už za sebou neuslyším psí kroky, kdy je akorát čas zastavit a přesvědčit se, jestli si chce jen hrát nebo trhat. Takhle přítomnost psa poznám maximálně v případě náhle se zjevícího stínu šelmy ve skoku a nebo při zjištění, že jedno lýtko mám o dvacet kilo těžší než druhé. Neb jak praví jeden starý vtip, že létající králíček má na zádech orla...

Protože však přísloví 'kdo se bojí, nesmí do lesa' platí nejspíš jen pro ty, co ještě v lese nejsou, pokračoval jsem dál. 'Skočil do čiernych dvier, krátko žil, krátko žil...', balancoval jsem na hraně obrubníku na jediném úseku silnice mého okruhu. Při třetím výběhu Dobytčáku mi '...it feels like I'm seventeen again..' od Eurythmics připadalo spíše než motivace jako provokace. Nahoře mě dorazil Fanánek svým 'Sedim na Kovárně, piju jedno za druhym...'. Říkám si "kurva a proč já ne?" O pár set metrů dále straším důchodce zaneprázdněné rozhovorem svým funěním a Pražským démonem...

Na hlavní pecky : The eye of the tiger, Jump, Jeremy, Dole v dole... už se nedostane, po čtvrtém okruhu mne Mama I'm coming home zanese konečně domů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | Web | 4. února 2012 v 21:38 | Reagovat

Krásne a humorne napísané. Máš môj obdiv, že si sa vybral behať v tejto arktíde (ja to oddiaľujem na letné mesiace). Hádam motivačné piesne dopomohli. Ja sama jedného z bíglov vlasním, ale nedá sa povedať, že by som si musela kryť chrbát zakaždým, keď vyjdem na dvor. Je to docela mierumilovný tvor, niekedy až prehnane inteligentný :D

2 ellue ellue | 4. února 2012 v 22:00 | Reagovat

Krásně napsané!)

3 J. J. | Web | 4. února 2012 v 23:09 | Reagovat

Mně se na sebe krásně vážou písně: Summer of 69 a pak Please forgive me. Ale to je v docela úplně jiném kontextu... :-D

4 Ell-e Ell-e | Web | 5. února 2012 v 9:23 | Reagovat

Doufám, že Jeremy by byl od Pearl Jam ;)) Jinak já bych bez muziky nesportovala :))

5 ondrejmoravec ondrejmoravec | E-mail | Web | 5. února 2012 v 10:33 | Reagovat

[4]: Jasně, ta písnička je neuvěřitelně dynamická, slyšel jsem ji už tolikrát, ale ten jeho hlas a vokály mě neomrzí. Tak pokud žiješ ve městě, je zvuk lesa to nejhezčí, co můžeš slyšet, v parku v Praze je to ale jedno..))

6 Barbucha:) Barbucha:) | 6. března 2012 v 0:26 | Reagovat

I Ty jeden sportovče:-)

7 Eliška Eliška | Web | 8. března 2012 v 23:27 | Reagovat

Zdravím, to je ale nádhera :-D "Osvědčené vypalovačky" nezklamou nikdy. Já mám svojí oblíbenou nakopávačku od Guns´n´roses - Sweet child of mine:)

Don´t worry, be happy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama