Začátek? Ten pojem blíženec nezná..

22. července 2011 v 11:48 | Ondřej Moravec
Ačkoliv se lidem, kteří věří na horoskopy a podle dne narození okamžitě rozeberou celou vaši osobnost, zhluboka vysmívám (asi tak jako kamarádce Radce, které jsem před týdnem vstoupil do snu a prý jsem měl nějakou hroznou nemoc), jisté je to, že definici : 'Blíženci, prvé vzdušné znamení, jsou pohybliví a měnitelní..' poměrně přesně splňuji.

Nejde tu o to, že bych otáčel své názory, ty jsou konzistentní a zastávám je i v momentě, kdy pro mé okolí nejsou populární. Jedním z mých názorů právě je, že člověk by si neměl stěžovat. Pokud s něčím není spokojen, má to změnit. I sebelepší myšlenka však může zavést ke špatným koncům, bere-li se doslova, všichni známe pohádku : '...měnil, až proměnil...'

Miluji návraty do svého rodného města, všechno je tam klidnější, mění se pomaleji, potkávám kamarády z dětství, se kterými jsem se na hřišti honil za míčem. Pro mnoho z nich je to však v tom našem městě 'na hovno', protože tam není práce. Pokud tuhle větu slyším znovu za pět let od toho samého člověka, přemýšlím nad tím, co ten člověk celých těch pět let dělal. Ano, každý nový začátek je riziko. Ve své situaci, i kdyby byla sebehorší, jsme se totiž naučili žít, máme tam svoje stereotypy, svoje 'jistoty'. Řekne-li se tedy slovo začátek, mělo by se říct hlavně slovo konec, odstřižení se od předchozích stereotypů a 'jistot', protože to je ten důvod, pro který je pro mno lidí jednodušší a pohodlnější nedělat nic.

Já sám jsem takhle skočil v Kristových létech, kdy jsem odešel ze speciální jednotky policie, kde jsem mohl být do důchodu. Nenašla se však jediná stabilní firma z oblasti marketingu, která by mě jako studenta VŠ manažerské informatiky pozvala na první kolo přijímacího řízení, aby mě aspoň viděli. Ozvala se mi však firma, kde mě chtěli jako programátora, protože jsem měl v životopisu uvedené i základy programování a v oboru je nedostatek lidí. Poděkoval jsem jim s tím, že programování mne na škole opravdu bavilo, ale jinak jsem jen obyčejný uživatel, z pohledu zkušených programátorů spíše počítačový analfabet. Nabídku opakovali s tím, že si mne vyškolí.

Během zkušební doby jsem si několikrát řekl, že jsem hrozně riskoval, ale každý den jsem se učil nové věci, základy z vysoké školy teprve dostávaly smysl. Kolem sebe jsem měl o 10 let mladší kluky, kteří se na mne dost často nevěřícně dívali, že to nebo ono nevím nebo neumím. Po dvou měsících přišel hlavní manažer firmy, že potřebují někoho na projekt do Milána. Šlo to mimo mne, bylo tam mnoho jiných, kteří měli letité zkušenosti. Nevědělo se ale přesně, co se tam bude dělat, a tak nikdo nezvedl ruku. Když hlavní manažer přišel počtvrté s tou samou nabídkou, zvedl jsem ruku já. Zapsal si mne s tím, že jsou tam ještě další dva lidi z jiných poboček a že se uvidí. Za dva dny mi volal italský manažer projektu a ptal se mne na mé zkušenosti. Když mi potom řekl, že moje angličtina není úplně dobrá, řekl jsem mu, ať si vezme někoho jiného, když ho má. Na to mi řekl, že mě v pondělí čeká v Miláně.

Po příletu do Milána jsem zjistil, že nebudu dělat v databázích, což byla moje specializace, ale programovat v C#, který jsem se na škole učil jen ze zájmu. Když jsem jim řekl, že to asi nepůjde, uklidnili mě tím, že na tom budeme dělat ve dvou, s italským junior programátorem...Javy. Koupil jsem si knihu C# profesionálně o 1200 stránkách za 1000 Kč a začali jsme...

Po půl roce byl projekt úspěšně dokončen, ráno jsem se přišel rozloučit do open space, u kolegy na stole ležela tlustá kniha s nápisem Flash. Zeptal jsem se ho, co s tím hodlá dělat.
'Klient řekl, že licence jsou příliš drahé a chce to samé řešení s jinými produkty. Teď je ze mne specialista na Flash,' usmál se...

Takže my, 'blíženci', začátky nijak neřešíme, podle veškerých dostupných horoskopů je to pro nás totiž pernamentní stav. Momentálně pracuji čtvrtý rok jako databázový specialista Oracle, ale klidně jsem mohl dalších třicet let nadávat na to, jak je to u policie na hovno... Jo a právě jsem se vrátil z polikliniky, koupil jsem si nedávno nové boty k vodě, chodil v nich na boso, udělal si puchýře, s puchýři dál běhal, ještě si je tím zvětšil a pravou nohu mám teď rudou nad kotník a beru antibiotika. Radko, Radko....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anc.Goddess Anc.Goddess | Web | 22. července 2011 v 16:07 | Reagovat

hezký článek a super zkušenost :D

2 Cirrat za Téma blog Cirrat za Téma blog | Web | 25. července 2011 v 15:54 | Reagovat

Někdo si holt se začátky hlavu neláme. Díky za počtení. Článek je ve výběru týdne...

http://tema.blog.cz/1107/koncime-se-zacatkem

3 ondrejmoravec ondrejmoravec | 26. července 2011 v 21:37 | Reagovat

[2]: Ahoj, děkuji...

4 dragon-game-from-bonoborec dragon-game-from-bonoborec | E-mail | Web | 30. července 2011 v 21:11 | Reagovat

Podivný článek... Když jsi psal o programování, vůbec jsem nevěděl jak jsem se na takový článek dostal...A pak jsem se podíval na nadpis, Umíš skvěle přecházet mezi tématy!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama